,,Podzim hodnotím pozitivně. Až na dva zápasy si myslím, že jsme ve všech zápasech soupeře přehrávali a předváděli jsme pěkný, rychlý fotbal,“ nová posila obranných řad TJ Jiskra Domažlice Jakub Teršl.

V úvodu krajského přeboru sehrála Jiskra Domažlice B dramatické utkání v Holýšově. Ty jsi nastoupil v dresu Benfiky. Jaké to bylo?

Zápas byl pro nás hodně těžký. Domácí dobře bránili a my jsme se v prvním poločase do nějaké vyložené šance nedostali. O poločase jsme si v kabině řekli pár věcí, hlavně, že musíme být trpěliví. Hostům potupně odešly síly a my jsme zaslouženě vstřelili dvě branky a vyhráli. Domácí dobře bránili a my jsme hráli pomalu. Trvalo nám dlouho, než jsme dostali balón z jedné strany na druhou. Měli jsme každý o dva, tři doteky navíc, což jsme do druhého poločasu zlepšili a vyplatilo se to.

Vstřelil jsi proti Holýšovu nádherný gól. Jak ho sám hodnotíš?

Takový gól jsem dal snad naposledy v žácích. Hodně se snažím podporovat útok. V tom zápase mi to parádně vyšlo. Kluci výborně vykombinovali balón u lajny a předložili mi ho asi 25 metrů od brány. Zkusil jsem vystřelit a padlo to tam. Jsem šťastný za gól, i když to bylo proti Holýšovu, kde jsem vyrůstal.

Jsi odchovancem Holýšova. Jaké pocity jsi prožíval při nástupu na hřiště v zápase proti němu?

Při nástupu na hřistě jsem byl určitě malinko nervózní. Přece jenom jsem tu vyrůstal a mám zde rodinu a spoustu známých. Při prvních kontaktech s míčem to ze mne ale spadlo a už jsem myslel jenom na fotbal a na to, abych byl co nejvíce prospěšný týmu.

Už jsi někdy hrál proti Holýšovu?

Je to zvláštní, ale za těch devět let, co jsem byl v Plzni, tak to byla dnes premiéra.

Jaké byly tvoje fotbalové začátky? Kdo tě trénoval ?

Začínal jsem v šesti letech v Holýšově, kam mne přivedl táta a oba dědové. Mými prvními trenéry byli Radek Kovačík a Karel Bláha. Pak se k nim postupně přidal i můj táta. V té době hrálo v Holýšově v mládeži hodně dobrých a nadějných fotbalistů. Holýšov mi toho hodně dal do dalších fotbalových let. Po šesti letech v Holýšově jsem se přes okresní výběry dostal do Viktorky Plzeň a tam nejvíc vděčím trenéru Šnebergerovi, pod kterým jsem odehrál čtyři roky.

Jaký největší úspěch jsi zažil při tvém působení ve Viktorii Plzeň?

Nejvíce si cením toho, že jsem se dostal do reprezentačních výběrů U16 a U17 České republiky a mohl jsem se učit od lidí, které jsem znal jen z vyprávění, například Luboš Kubík, Petr Kouba a další. V reprezentaci si nejvíce cením výhry nad Itálií v roce 2013. Mezi mé další velké úspěchy řadím výhru v celostátním finále turnaje V. Marečka v kategorii U17 proti Teplicím a výhru v československém poháru v Púchově proti Bánské Bystrici v téže kategorii.

Jak si podle tebe povede Jiskra Domažlice ,,Benfika“ v krajském přeboru?

Benfika má velice mladý kádr, který v létě opustilo dost hráčů, kteří byli oporami. Na druhou stranu zůstala osa týmu, zkušení hráči, takže si myslím, že Benfika bude jako každý rok hrát o špičku krajského přeboru. Mně osobně se s kluky hrálo dobře, jsou ochotní bojovat jeden za druhého a to je strašně důležité.

Odehrál jsi hodně zápasů i za Benfiku v krajském přeboru. Jak hodnotíš jejich zápasy? Mluvíš o ose týmu B mužstva, to je podle tebe kdo?

Já tyhle zápasy neberu určitě na lehkou váhu a jsem rád, že můžu hrát pravidelně. Mezi povedené řadím zápasy v Sušici a doma s Tachovem i přes porážku. Na druhou stranu zápasy například v Holýšově nebo s Vejprnicemi nebyly podle našich představ. Určitě do té osy patří Honza Kubr, Tomáš Korelus, Milan Lucák, Lukáš Waldmann a další. Tihle kluci patří k nejlepším v kraji a myslím si, že Benfika bude mířit na jaře výš.

Jak si podle tebe povede v kraji TJ Holýšov?

Tak Holýšov postihla snad asi největší obnova kádru za ty poslední roky, co je sleduji. Odešli hráči jako Majlát, Šobr, minulý rok například Šimka a další. Tým okolo Černohorského, Baxy, Valachoviče, Staňka a Trhlíka doplnilo hodně mladých hráčů převážně z dorostu. Myslím si, že chvíli bude trvat, než si všechno sedne a bude se moct Holýšov rovnat těm nejlepším. Samozřejmě bych si přál, aby Holýšov hrál o čelo tabulky.

TJ Holýšov si v kraji vede špatně. Je poslední. Co říkáš na jeho podzim?

V Holýšově nezačali dobře. Měli špatný začátek a nestříleli moc gólů. Odešel i Karel Míčka, což tomu také nepomohlo a tým se musel semknout a ke konci nahrát nějaké body. Věřím, že se Holýšov zvedne a bude hrát v klidných vodách tabulky. Moc bych si to přál.

Tvůj otec je dlouholetý hráč a funkcionář TJ Holýšov. Jak přijal skutečnost, že jdeš hrát k rivalovi do Domažlic?

Táta to bere profesionálně. Ví, že v Domažlicích jsou ideální podmínky pro 3. ligu a možnost posunu i do vyšších lig, takže jsme to ani dlouho nemuseli probírat. Hodně na rady táty dám. Byl pro mne vždycky fotbalový vzor. Sice jsem měl víc nabídek z jiných klubů, ale vyhrály Domažlice a vidina toho, že budu blízko rodiny.

Kdy ses poprvé dozvěděl o zájmu Jiskry Domažlice?

O zájmu Jiskry jsem se dozvěděl v lednu na soustředění v Písku, kde jsme byli s Juniorkou Viktorky Plzeň. O Jiskře se mnou hodně mluvil Pavel Fořt. Říkal, že by mne od léta brali. Pak mi někdy začátkem června zavolal jak trenér Vaigl, tak pan Ticháček a dohodli jsme se o mém příchodu sem na Střelnici.

Když jsi přišel do A mužstva Jiskry, znal jsi někoho?

Tak hlavně kluky, kteří hráli za Viktorku. Pak Marka Bauera a po dlouhých letech jsem se v jedné kabině potkal s Martinem Buršíkem, se kterým jsem naposledy hrál za okresní výběr Domažlice někdy před deseti lety.

Jaká je kabina A mužstva TJ Jiskry Domažlice?

Kabina na mne zapůsobila skvěle. Kluci mne vzali bez problémů. Myslím si, že máme v kabině perfektní partu a doufám, že se to přenese do celé sezóny. Nechci nic zakřiknout, ale máme k tomu velmi dobře nakročeno.

Říkáš dobře nakročeno. K čemu konkrétně?

Aby se nám sezóna povedla a nahráli jsme co nejvíc bodů a předváděli hezký fotbal. Věřím, že když budeme tvrdě pracovat, tak můžeme myslet i na postup, ale ten je hodně daleko.

Mluvíš o postupu. Sám ses přesvědčil, že je v soutěži spousta výborných mužstev. Přesto je cíl jasný?

Samozřejmě víme, že ztráta na Chrudim je velká, ale ostatní týmy jsou na dostřel. Musíme koukat dopředu a jít od zápasu k zápasu a přistupovat k tomu tak jako doteď. Cíl jsme si dali už před sezónou a to byl prát se s těmi nejlepšími týmy o čelo tabulky.

Jaká mužstva budou největší soupeři v boji o čelo?

Myslím si, že mezi největší favority na postup jsou Chrudim, Vltavín a myslím, že přibyde ještě Vyšehrad, kterému se ke konci výsledkově nedařilo. Bude to hodně našlapané, těch týmů co bude dohánět Chrudim je dost.

Jak náročné jsou tréninky oproti juniorce v Plzni?

Tréninky jsme v Plzni měli čtyřikrát v týdnu a jednou v týdnu dvoufázově, takže to bylo určitě náročnější. Na druhou stranu musím říct, že tréninky tady v Jiskře jsou velice kvalitní. Jsou více zaměřené na herní situace, zakončení, jak po centru ze strany, tak individuálně. V Plzni jsme zase nabírali kondici spíš s míčem, za to v Jiskře bez. Ale nemůžu si na tréninky vůbec stěžovat.

Jaký je podle tebe rozdíl mezi ČFL a juniorskou soutěží?

Největší rozdíl je asi v tvrdosti a taktické vyspělosti hráčů, v ČFL nastupují zkušení hráči, kteří prošli prvoligovými nebo druholigovými týmy. V Juniorské soutěži nastupovali mladí talentovaní hráči z dorostu, doplnění kvalitou z áčka, což také nebylo každý zápas.

Co říkáš zázemí v Domažlicích a celému fotbalovému areálu?

Nemůžeme si na nic stěžovat. Zázemí v Domažlicích je perfektní, nejlepší v 3. lize si myslím. Všichni se snaží, aby jsme měli jen ty nejlepší podmínky.

V poháru se nám povedlo postoupit přes Klatovy, kde jsi zachraňoval zády už jasný gól. Jak hodnotíš tento moment a celé utkání?

Zápas se pro nás nevyvíjel dobře, nezvládli jsme začátek zápasu a od 7. minuty jsme prohrávali 1:0. Klatovy jsou velice nepříjemný soupeř, mají ve svém týmu výborné individuality a nám dělal problém pohyb. Do poločasu jsme vyrovnali. Do druhého poločasu jsem nastoupil jako střídající hráč a obraz hry se moc nezměnil. Drželi jsme balón a soupeře k ničemu moc nepouštěli. Soupeř spíš nakopával balóny na hrotového útočníka a po jednom z nich jsme se s Márou nedomluvili a balón propadl za nás a útočník postupoval sám na bránu. Obešel Lukáše Brycha a já jsem za něj ještě skluzoval. Štěstí bylo, že mě ten balón trefil do zad. Tenhle okamžik si myslím, že nás ještě víc nakopl a přidali jsme soupeři tři branky a po zásluze vyhráli 4:1.

Ve druhém kole jsme porazili favorizovanou Chrudim. Jak se ti hrálo?

Do zápasu s Chrudimí jsem nastoupil na posledních dvacet minut, hrálo se mi dobře, byl to pro mne první zápas proti týmu z třetí ligy, takže určitě zkušenost. Zápas jsme zvládli a vyhráli 2:0. Soupeř měl lepší začátek zápasu. Nám se pak povedly dvě rychlé akce v rozmezí dvou minut a bylo to 2:0. Po zbytek zápasu jsme si vítězství pohlídali a zaslouženě vyhráli.

Ve třetím kole MOL Cupu přijela na Střelnici Dukla Praha. Jak vzpomínáš na tento povedený duel? Čekal jsi že ji podruhé za sebou porazíme?

Tak tenhle zápas pro mne byl jeden z největších zážitků v životě. Vždycky jsem si chtěl zahrát dospělý fotbal proti týmu z první ligy a ještě v poháru. Neskutečný. Na zápas jsme byli strašně natěšení od té doby, co jsme se dozvěděli, že přijede Dukla. Samozřejmě jsme věděli, že síla je jednoznačně na straně soupeře, ale chtěli jsme dokázat, že je dokážeme potrápit. Celý zápas jsme zvládli skvěle, hráli jsme organizovaně a i když soupeř vedl, tak se nám podařilo dát dvě slepené branky a vítězství jsme v závěru ubránili a mohli jsme přidat v závěru ještě gól nebo dva. Moc jsme si to užili.

Jaká panovala atmosféra na stadionu? 

Bylo to báječné, v kariéře jsem to zažil jen jednou, když jsme hráli za reprezentaci U17 kvalifikaci o ME na Slovácku proti Anglii. Přišlo tenkrát přes 4500 diváků a ti nás hnali dopředu. Ale prohráli jsme 1:0 a náš sen o postupu se rozplynul. Když se vrátím k té atmosféře na stadionu proti Dukle, tak jsem byl příjemně překvapen z lidí co přišli.

Co říkáš na osmifinálový zápas s Boleslaví?

Věděli jsme, že Boleslav určitě nic nepodcení. Přijeli sem do Domažlic v nelehké pozici. V lize určitě nebyli tam, kde chtěli být a nastoupili v nejsilnější sestavě. My jsme celý zápas hráli to, co jsme si řekli, soupeř měl víc vyložených šancí, ale nás podržel Šimi. Potom jsme dokázali dát gól, jenomže soupeř do půle srovnal. Druhý poločas jsme dokázali dát i druhý, ale soupeř si ten zápas pohlídal. Byly vidět zkušenosti, které Boleslav má z evropských pohárů a z nespočet zápasů v lize.

V prvním kole ČFL jsme porazili Nymburk. Jak se ti hrálo a  jak na tebe zapůsobil soupeř?

Na soupeře jsme se připravovali celý týden. Řekli jsme si, že určitě budou hrát na brejky, vycházet ze zajištěné obrany a čekat na naše chyby. Soupeř hrál sympaticky a kdyby dotáhl pár brejků z úvodu zápasu, tak jsme to měli ještě hodně těžké. Utkání jsme chtěli rozhodnout v prvním poločase a povedlo se. Dali jsme tři góly a vyhráli 3:0.

Jaký byl podle tebe podzim Jiskry Domažlice A mužstva?

Podzim hodnotím pozitivně. Až na dva zápasy (Dobrovice,Chrudim) si myslím, že jsme ve všech zápasech soupeře přehrávali a předváděli jsme pěkný, rychlý fotbal. Celkově si myslím, že si tým sedl a na jaře můžeme být ještě lepší než na podzim. Nejvíce nás určitě mrzí prohry v Jirnech a ve Štěchovicích, kde jsme určitě měli brát všechny tři body.

Musím vrátit k utkání v Chrudimi. Už jste s kluky zjistili, co jste tehdy udělali špatně?

Samozřejmě, zápas v Chrudimi se nám vůbec nepovedl. S kluky jsme to rozebírali, ale ne moc dlouho. Takové zápasy se občas stávají, v tomhle zápase se nám nepovedlo nic.

Co říkáš na nováčka z Ústí nad Orlicí?

Ústí mě překvapilo svou organizovanou hrou a perfektně zvládnutou defenzivou, i když jsme měli šance na vstřelení gólu, soupeř všechno ubránil a mohli jsme dokonce i inkasovat. Proti těmhle soupeřům se hraje špatně. Vzadu hrají na jistotu a vyrážejí do nebezpečných brejků, ale nakonec jsme získali dva body a jsme za ně rádi.

Neprojevila se únava z poháru s Duklou Praha?

Tak jak už jsem říkal, proti těmhle soupeřům se hraje špatně. Dobýváte soupeře před jejím vlastním vápnem. Určitě se ale nebudeme na nic vymlouvat, tenhle zápas jsme měli zvládnout. A k té únavě, nemyslím si, že bychom byli nějak extra unavení. Před sezónou jsme se kvalitně připravovali a nabírali kondici. Samozřejmě ke konci zápasu ty síly ubývají, ale kvalitních hráčů, co máme v kádru, je dost.

Vím, že fandíš Spartě Praha. Jaké jsi to měl jako fanoušek Sparty ve Viktorii Plzeň?

Nejsem takový fanoušek, který by pořád mluvil o tom, komu fandí. Přál jsem vždycky o něco víc Spartě, byl jsem k tomu od malička vedený. Zase na druhou stranu bych lhal, kdybych řekl, že mi Viktorka nepřirostla k srdci. Přece jenom jsem tam hrál devět let a díky ní jsem se dostal i do reprezentačních výběrů. Ale Sparta pro mne byla vždy srdeční záležitostí.

Jaká předsevzetí si dáváš do nového roku 2018? 

Určitě bych chtěl, aby se nám dařilo a vyhrávali jsme co nejvíc zápasů. Můj největší cíl do budoucnosti je dostat se do druhé nebo první ligy. Na tom bych chtěl zapracovat v budoucím roce.


Vizitka Jakuba Teršla:

Narozen: 25. 1. 1997 v Plzni
Přezdívka: Teršlík
Fotbalový post: Obránce (Stoper)
Oblíbený herec: Leonardo DiCaprio, Will Smith
Oblíbená hudební skupina: Dymytry, Sabaton, Chinaski
Oblíbený domácí a zahraniční fotbalista: nemám (dříve Tomáš Řepka), Thiago Silva
Oblíbené jídlo a pití: Řízek a bramborový salát, cola
Oblíbené domácí a zahraniční mužstvo: AC Sparta Praha, FC Barcelona
Koníčky: filmy, hudba, koncerty
Oblíbené číslo a číslo dresu: 3 a 2
Kope nohou: pravou

Za rozhovor poděkoval Jiří Pojar

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *