Obsáhlý rozhovor s Jindřichem Bittenglem

Dnes vám přinášíme obsáhlý rozhovor s domažlickým odchovancem a současným trenérem B týmu Jiskry Domažlice – Benfiky, Jindřichem Bittenglem.

V rozhovoru se ohlíží za uplynulou podzimní částí sezony, vzpomíná na své fotbalové začátky a přibližuje také zimní přípravu i plány do jarní části soutěže. Přejeme příjemné čtení.

Jaké byly tvoje fotbalové začátky? Kdo tě trénoval a kde jsi působil?

Moje fotbalové začátky byly ve Slavoji Koloveč. Dodnes jim fandím, i když je to vlastně náš konkurent – a klidně řeknu, že bych některé jejich kluky rád viděl u nás. Tenkrát to byl jeden z menších okresních klubů a áčko hrálo okresní soutěže. První trenéry si člověk pamatuje celý život a u mě to byli Kříž, Wolf a Kruml.

Ve starších žácích jsem přestoupil do Jiskry Domažlice, kde rád vzpomínám na trenéra Brichcína. Odtud jsem se dostal do Viktorie Plzeň, kde jsem prošel dorostem, béčkem a nakonec i tehdejším druholigovým áčkem. Na to období vzpomínám moc rád – na trenéry, spoluhráče i celkovou atmosféru. Zahrál jsem si také druhou ligu za Vítkovice, ČFL za Karlovy Vary a poté jsem působil v nižších soutěžích v Německu. Kariéru jsem nakonec uzavřel tam, kde začala – v Kolovči. Na všechny trenéry vzpomínám s respektem. Z každého si člověk něco vezme, a i negativní zkušenosti vás mohou posunout.

V Domažlicích jsi začínal u přípravek. Kdy a proč?

Poprvé jsem začal v Domažlicích trénovat před sedmi lety, a to starší přípravku. Nechal jsem se trochu přemluvit Mírou Rejtharem, tehdejším trenérem přípravek. Měl ale skvělou partu šikovných kluků a práce mě hodně bavila. Pak přišel covid, chvíli se netrénovalo a doma jsme měli malou dceru. Manželka je zdravotní sestra, takže služby byly náročné, a já dal přednost rodině. Od trénování v Jiskře jsem si dal na více než rok pauzu. Když ale mladší syn začal hrát fotbal, přivedl jsem ho do Jiskry a převzal fotbalovou školičku. Tyhle kategorie jsou časově hodně náročné a trenéři to často dělají skoro zadarmo, ale právě tady se dá pracovat s obrovským nadšením a nadhledem. Naučit děti od zavazování kopaček až po starší přípravku a vidět jejich posun je to nejhezčí. Myslím si, že by si většina mladých trenérů měla projít cestou od těch nejmenších. Já jsem za ty roky strašně vděčný.

Kdy ses dozvěděl o zájmu Jiskry, abys převzal Benfiku?

Asi před rokem, během zimní pauzy, jsem dostal dvě nabídky do mužského fotbalu. Nakonec jsem se ale rozhodl zůstat u dětí a u syna, kterého jsem vedl už pátým rokem. Vůbec by mě tehdy nenapadlo, že za pár měsíců budu u divizního béčka. Začal jsem normálně se starší přípravkou a zároveň mě Tonda Vlček jmenoval hlavním trenérem U15 ve druhé lize starších žáků na posledních osm zápasů. Bylo to hodně náročné období, ale bavilo mě. A právě tehdy jsem začal znovu přemýšlet o mužském fotbale. Společně s Tondou Vlčkem a Ivanem Rybářem přišla nabídka převzít Benfiku. Po schůzce s vedením klubu a krátkém telefonátu s Vencou Procházkou jsme se domluvili, že od nové sezony budu hlavním trenérem béčka.

S jakým cílem jsi k Benfice přišel?

Úkol byl jasný – nesestoupit. Minulou sezonu se Benfika zachraňovala až v posledním kole a po létě odešlo několik hráčů základní sestavy. Tým se skládal hodně těžko. Asistentem se stal Kuba Kalný a postupně jsme začali pracovat i ve spolupráci s áčkem. Domluvili jsme se na zapojování hráčů, kteří trénují s áčkem, ale nemají tolik herního vytížení. Věřil jsem, že to může fungovat. Béčko je specifické – v týdnu máme někdy k dispozici jen pár hráčů základní sestavy. Přesto jsem přesvědčený, že tohle mladé mužstvo má na to hrát divizi i další sezonu. A velkým cílem je zapojování kluků z dorostu.

Jak hodnotíš podzimní část sezony?

Myslím si, že ve všech vítězných zápasech jsme soupeře přehráli a fotbalově to bylo dobré. Hodně mě ale mrzí tři zápasy, kdy jsme inkasovali vyrovnávací gól v nastavení a přišli tak o důležité body. Bylo to vždy po individuální chybě, ale i z toho se můžeme poučit. Mrzí mě také domácí zápas se Soběslaví a utkání v Přešticích, kde jsme nastoupili ve velmi slepené sestavě. Přitom právě Přeštice jsou dnes namočené v boji o záchranu.

Benfika už zahájila zimní přípravu. Na co se zaměříte?

První měsíc bude hlavně o kondici, ale chceme se věnovat i taktickým věcem a zkoušet různá rozestavení. Čeká nás dlouhá příprava, jedno soustředění a sedm zápasů. Šanci dostanou všichni a věřím, že se začnou víc prosazovat i naši dorostenci.

Jak vzpomínáš na premiéru proti Českému Krumlovu?

To byl zápas, na který nikdy nezapomenu. Po hektickém létě jsme třikrát prohrávali, ale pokaždé dokázali srovnat. Nakonec jsme vyhráli 5:3. Euforie byla obrovská. Bohužel stínem utkání bylo zranění Lukáše Prokopa, který nám pak celý podzim chyběl. Doufám, že jarní domácí zápas s Krumlovem zvládneme stejně dobře.

Jak hodnotíš úroveň 4. ligy?

Divize je rychlejší, fyzicky i takticky náročnější. Hrají tam bývalí ligoví fotbalisté i mladí kluci z akademií. Pro mladé hráče je to ideální přechod do dospělého fotbalu.

Jaký byl přípravný zápas s Tlumačovem?

Brali jsme ho hlavně jako fyzickou přípravu. Nastoupili jsme jen v jedenácti hráčích, bez střídání. První poločas byl dobrý, vedli jsme 2:0, později dokonce 3:0. Únava ale byla znát a zápas jsme nakonec nezvládli. Mrzí mě hlavně individuální chyby.

Co čekáš od zítřejšího utkání s A týmem?

Do utkání s A mužstvem nastoupíme podobným způsobem jako v zápase s Tlumačovem. Půjde o modelové utkání, které nám nahradí běhavý trénink. Pro všechny mladé hráče to bude velká motivace a konfrontace s kvalitními fotbalisty, kteří v A týmu bezesporu jsou. Zároveň ale chceme být důstojným soupeřem a věřím, že se nám podaří odehrát dobré utkání bez výrazného debaklu. Jsme domluveni, že minimálně 60 minut nastoupíme v sestavě Béčka, které teprve začalo zimní přípravu. Pro kluky to bude cenná zkušenost a zároveň dobrá příprava směrem k jarní části sezony.

Co vás čeká na soustředění?

Trénujeme od 12. ledna a momentálně jsme ve druhém týdnu zimní přípravy. Stále se zaměřujeme především na budování všeobecné fyzické kondice a v tomto duchu se ponese i celé soustředění. Důležitou součástí bude také stmelení kolektivu, na což se osobně hodně těším. Před odjezdem absolvujeme dvě tréninkové jednotky v areálu Jiskry, poté se přesuneme na Račín, kde nás čeká další trénink a následně sobotní a nedělní program. Penzion máme vyzkoušený, k dispozici je rehabilitace, sauna i vířivka. Věřím, že všichni hráči k tomu přistoupí naplno a odmakají soustředění na sto procent.

Na snímku s manželkou Petrou, která je pro Jindru dlouholetou oporou.